Může se zdát, že sny, které prožíváme jsou na první pohled stejné, spíše stejného druhu. Avšak bližším zkoumáním zjistíme, že se od sebe značně liší. Zažívat můžeme totižto několik druhů snů. Mohou se nám dít bdělé sny, denní snění, dokonce sny, které se zdají být sdílené nebo prorocké. Někdy můžeme dokonce zažívat falešná probuzení, kdy si myslíme, že jsme se probudili, ale stále sníme. Někteří z nás mají zas lucidní sny, jiným se zdají opakující se sny, ale za to určitě každý z nás měl alespoň jednou noční můru. V tomto článku se budeme věnovat různým typům snů, jejich možným příčinám a způsobům, jak s nimi pracovat.
Určitě se vám už stalo, že jste se během rozhovoru najednou ocitli hlavou úplně jinde. Třeba se vaše mysl začala najednou zabývat tím, jak by se zrovna koukalo z lanovky na krásné zasněžené hory v očekávání, kdy už naskočíte na sjezdovku. Jiný příklad je když slyšíte novou písničku a automaticky si začnete vytvářet vlastní scény do videoklipu.
Denní snění je stav, kdy mysl odletí od reality a začne vytvářet vlastní svět.
Denní snění je kovářskou dílnou naší kreativity. Ve své podstatě jde o proces kdy se přes den a v krátkých periodách mozek uvolní natolik, že začne volně vytvářet nové asociace. Výsledkem jsou inovativní řešení či nové přístupy k problémům, které právě řešíte. Denní snění vede také ke zvýšení kreativity, posílení paměti a dokonce podporuje osobní růst.
Proč tedy nevyužíváme denního snění více? Historicky bylo denní snění vnímáno jako pouhé bloumání myšlenkami a bylo nálepkováno jako lenost.
Teď když už nám vědecké výzkumy odhalili že jde o mnohem komplexnější proces, který může mít řadu pozitivních účinků. Ale my jsme příliš zaneprázdnění prací, zábavou a neustálým scrolováním na sociálních sítích na to, abychom si našli čas na ticho a nepozorované bloumání mysli.
Téměř každý měl alespoň jednou noční můru. Nemusíte si ji pamatovat ale víte, že jste se někdy probudili se zrychleným dechem a strachem na hrudi. Existují různé důvody proč se nám snívají i sny, které nás vyděsí natolik že nás vytrhnou ze spánku. Jedním z těch praktických důvodů je, že nám tělo dává najevo že máme změnit polohu těla a udělá vše proto, aby nám probudilo - například vytvoří děsivý obraz v našem mozku. Noční můry mohou být také způsobeny stresem nebo přetížením, které prožíváme přes den. Emoce ze dne jen tak nezmizí, ovlivňují nás i když spíme a často probublají na povrch ve snech. Pokud ve dne prožíváme silné emoce, které nestačíme zpracovat předtím než jdeme spát, tak se z nich může stát noční můra. Ale to není nic zlého. Když se poraníme na těle, mozek nám to dá pocítit bolestí. Noční můra není nic jiného jenom ten samý ukazovatel, že se v naší mysli děje něco čemu bychom měli věnovat pozornost. Noční můra může vzniknout proto, aby jsme se vyrovnali s traumatickou přítomností (například stres z práce) či minulostí (hlboký traumatický zážitek) a emocionálně se uzdravili. Jiný důvod pro noční můry má evoluční přínos. Intenzivní pocit strachu a nejistoty v negativním snu má připravit snícího na tragickou událost nebo stresovou situaci. Teorie vychází z očekávání, že prožitím těžké situace ve snu si přirozeně pomáháme se připravit na situaci, o které víme že bude těžká a přichází. I když může být za nočními můrami celá řada příčin - není to vždy jedna a ta samá příčina. Jednou to může být fyzický diskomfort způsobený nesprávnou polohou těla, podruhé psychický stres z náročného dne v práci, který se nám nedaří zpracovat. Důležité je naslouchat - sen si zapsat a popřemýšlet nad jeho možnými důvody – bylo téma snu náhodné, nebo šlo o něco, co nás dlouhodobě pronásleduje?
Při nočních můrách je důležité se zastavit u téma detí. Překvapivě děti mladší pěti let nezažívají noční můry tak často jako ty starší, které mívají noční můry přibližně jednou týdně. Pokud se nám zdají negativní sny - strašidelné, hrůzostrašné, tak to znamená že se tělo snaží vypořádat s něčím náročním. A je naprosto v pořádku, že to dělá. To by mělo být vysvětleno i dítěti. Nemůžeme dítěti říct, že se jim “ to jenom zdálo”, protože se do té noční můry znovu po zaspání vrátí nebo se z ní stane opakující se sen a nenaučí se s ní pracovat.
Sny označujeme za lucidní tehdy pokud v nich dokážeme ovládat prostředí a děj. Tyto sny mohou být fantastické tím, že v nich můžeme dělat cokoliv a často mohou působit velmi reálně — včetně pocitů doteku, vůně a chuti. Lucidní sny jsou velmi důležité protože nám mohou pomoci při překonávání fobií nebo dosažení emocionálního uzdravení.
Tím, že v lucidních snech nejsme limitováni fyzikálními zákony či geografickou vzdáleností (nebo jakýmkoliv skutečným prvkem) jsme schopni překonávat fobie tím, že si představíme interakci (blízkost, mluvení) s objektem našeho strachu, nebo mít konverzace s lidmi, se kterými to není zrovna možné. Pro řešení našich fobií či emocionálních problémů určitě existuje alternativa ke snění, například terapie, ale její efekt se může časem vytratit. Do snů se vracíme každý den. Takže každý den máme prostor se léčit. Podle spánkového experta Matthew Walkera dokáže přirozeně (nenaučeně) lucidně snít 20-30% populace. Důležité je podotknout, že schopnost lucidního snění se dá časem a trénováním získat.
Opakující se sny jsou poměrně běžné a často jsou vyvolány určitou životní situací nebo problémem, který se neustále vrací. Tyto sny se mohou opakovat v různých periodicitách - denně, jednou týdně nebo jednou za měsíc. Bez ohledu na frekvenci se obsah snu obvykle příliš nemění. Takové sny mohou zdůrazňovat osobní tíhu, strach nebo neschopnost vypořádat se s něčím ve vašem životě – ať už v minulosti nebo v přítomnosti. Opakující se sny obvykle začínají v době nejistoty nebo odrážejí stresující událost v životě člověka. Časté motivy v opakujících se snech se jsou obvykle pronásledování, symbol vody, dělání testů ve snu, pád nebo sny o zubech.
Falešné probuzení je fenomén, kdy se spící jakoby probudí a začne s běžnými ranními aktivitami, jako je mytí zubů nebo příprava snídaně, jen aby zjistili, že se stále nachází ve snu. Falešné probuzení a opakující se sny mají mnoho společného. Oba tyto fenomény se vyznačují opakováním určitých vzorců a mohou odrážet naše vnitřní konflikty. Když je spojíme dohromady máme opakované falešné probuzení, které může naznačovat, že se snažíme vyhnout se něčemu ve svém bdělém životě nebo že se potýkáme s nějakým nevyřešeným problémem. Zatímco opakující se sny se často objevují během REM fáze spánku, falešné probuzení může nastat v jakékoli fázi a může opakovat i několikrát za noc.
